Když jsem přemýšlela nad uplynulým letošním rokem, jednou z věcí, o které jsem si řekla, že už nikdy neudělám, bylo právě každoroční silvestrovské resumé. Po pár letech úspěšného vyhýbání se takovému „hodnocení“ s výmluvou, že moji nenávist k poslednímu dni roku, pevně zakořeněnou již od útlého dětství, rozhodně nezlepší, ba naopak, by však dřív nebo později muselo vzít za své, a pak, nejstarší „novoroční blog“ v jistém žlutém sešitě pochází již z roku 1995. Kromě něj a Antologie Beatles, natočené na VHS, toho z roku 1995 v mém životě už moc nezbylo. Snad jen ty vzpomínky. A tak si letos přeci jen dovolím pár řádek k tomu uplynulému roku sepsat (opravdu jen pár, neboť více už nikoho nezajímá, a pokud ano, je v tuto chvíli až příliš opilý a měl by s tím něco dělat).
Jak popsat rok 2014? Jeho události otočili můj svět o sto osmdesát stupňů, a přitom ještě na jeho začátku jsem od něj nečekala nic výjimečného. Nakonec toho přišlo tolik, že bych si snad někdy přála, aby toho bylo o trošku méně. A jestliže mi nějaký z již uplynulých přišel jako rok změn, rok 2014 jej strčil hravě do kapsy. Byla to samá pozitiva? Rozhodně ne. Chtěla jsem se před tím schovat, brečet v rohu a nikdy nevylézt? Často. Zažila jsem něco, v co už jsem nikdy nevěřila? Rozhodně ano. Pohnulo mě to nějakým způsobem kupředu? Definitivně.
A o to asi na konci každého roku jde. Protože jako každý rok, kdy úspěch střídá neúspěch, štěstí smutek a slunce zajde za mraky, aby pak zase mohlo vyjít, jsou to právě zkušenosti, které nás posouvají kupředu. A všechna ta víra, naděje a předsevzetí, co si dnes dáváme, jsou ve skutečnosti naší vlastní moudrostí, kterou jsme za ten uplynulý rok zase o něco rozšířili (dobře, přiznávám, že u některých lidí mohlo dojít i k úbytku vlastní moudrosti, nicméně to nepopírá fakt, že se „někam“ posunuli i oni :)
Do nového roku přeji všem jen to dobré – to špatné si vás tak jako tak najde samo, ale pro to dobré lze vždy udělat dost na to, aby to bylo ještě lepší. Těm, kteří z mého života letos dobrovolně odešli, přeji na jejich cestě slunce tak akorát na to, aby vše dobře viděli, ale nenechali se oslepit. Ty, kteří se v mém životě objevili, se budu snažit i nadále přesvědčovat o tom, že neudělali chybu. A těm, co v mém životě již byli a zůstali, děkuji. Přeji všem co nejlepší rok 2015 a nezapomeňte, že ani tentokrát není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.
Here comes the sun… it's allright.
