Pokud patříte k neurotikům, kterým se klepe ruka,
zatímco se pošesté snaží zamíchat svůj čtvrtý hrnek kafe, který je má minimálně
uklidnit, vítejte v klubu. Neurotik působí být mezi lidmi nad věcí,
zatímco ve skrytu duše přemýšlí, jak by elegantně vypadl. Neurotik upřeně hledí
do kopce, ze kterého měl už před padesáti minutami přijet autobus a plížící se
představu toho, že už před třiceti minutami bylo pozdě někam dorazit, zahání
mocným podupáváním do rytmu afrických tamtamů, které mu v hlavě bubnují vzteky (a
druhý den se pravděpodobně projeví stejně rytmickým tikem v oku). Neurotik
nesnese vybírat ze dvou a více věcí, jelikož vlna toho, že to rozhodl blbě, ho každopádně dostihne nejpozději ve chvíli, kdy u kasy zaplatil, a bude ho
ošplouchávat až do chvíle, kdy se dané věci nadobro zbaví. A správný neurotik
mívá samozřejmě sklony k různým závislostem, ale zároveň dostatečnou
uvědomělost o tom, že by se od nich měl držet dál, neboť by se z nich pravděpodobně
sám nevyhrabal. A navíc – co kdyby si vůbec musel z těch nepřeberných
možností nějakou vybrat?
A tak, jak už to čas od času bývá, nastal i u mě opět den,
týden či měsíc, kdy jsem měla chuť do něčeho uklidňujícího vlítnout rovnou po
hlavě. Po zhodnocení, že alkohol nepřipadá v úvahu, jelikož mi většinou
stačí málo a s ostudou už jsem se rozloučila někdy na vysoké (tedy ne, že
bych od té doby žádnou neudělala, ale to už by byl jiný příběh), přičemž ráno
brzy vstávám a už mám svoje léta na to, aby to mohl zachránit hrnek kafe, jsem
chvíli přemýšlela o tom, zda nezahájit dle hesla „sex, drogy a rockenroll“
alespoň ty drogy. Každopádně co si budeme povídat, šedesátá léta už jsou za
námi, filosofie „Marx, Engels, Beatles“ už zůstává jen na chladné zimní večery,
zboží podražilo a ti lidi, co ho maj, bych zrovna za kámoše taky moc nechtěla.
Zbyly tedy cigarety, ale osm pětek za lepší značku a smrad z vyuzené bundy,
co se linul od spolucestujícího v autobuse, zatímco jsem o nich
přemýšlela, mě trochu praštily do nosu. A tak jsem si šla koupit starou dobrou žvýkačku
s tím, že kdyžtak alespoň vyfouknu pořádnou bublinu. Konečně správný
rozhodnutí.
Problém ovšem nastal ve chvíli, kdy jsem se podívala dozadu
na složení. To by člověk s alkoholem, cigárama ani drogama neudělal, a dobře
by udělal. Ve všech dvanácti druzích žvejk sice nenajdete cukr, takže zuby
budou zdravý, zato tam najdete aspartam, jeho soli a další mňamky, kterým
nerozumím (neb jsem při chemii hrávala piškvorky), takže mozek prej bude
nezdravej. Snaha zachránit to obrázkovou žvejkou pro děti taky nevyšla, píšou tam, že
maj projímavý účinky. No to mě pos…
Koupila jsem nakonec mentosky plný cukru, sirupu a nějakých gum, tak
tím třeba půjde gumovat, vystála pár metrů dlouhou frontu a zaplatila osmnáct kaček. Během čekání na autobus, tramvaj a autobus, zatímco
jsem měla deset minut na to vyzvednout potomka ze školky, jsem dala půl
balíčku. Ruce se mi neklepou, jen na ten super nápad, co měli v tý reklamě,
pořád čekám.
